Krácení pojistného plnění u povinného ručení?

Společnost Nehodová služba s.r.o se ve svém článku z 3. března 2010 zabývá problémem, na který podle vlastních slov narážejí velice často při vyřizování náhrady škod po dopravní nehodě. Tímto problémem je "krácení pojistného plnění" pojišťovnou, neboli odmítnutí uhrazení všech nákladů poškozenému řidiči. Tento jev naštěstí nepostihuje ani tak poškozeného jako spíš viníka nehody, neboť právě jemu vzniká povinnost zbytek škody uhradit z vlastních zdrojů. Nehodová služba navíc zveřejňuje i přehled pojišťoven podle míry "neoprávněného" krácení pojistného.
Tabulka zde

Jak k takovému může k takovému krácení vlastně dojít?
Pojišťovna má ze zákona povinnost nahradit poškozenému škodu způsobenou vozidlem, které je u ní pojištěno. Odpovědnost za způsobenou škodu však nadále zůstává na bedrech viníka nehody. Pojistné podmínky uvedené ve smlouvě o povinném ručení zároveň stanovují rozsah oprav a služeb, které se pojišťovna zavazuje uhradit. Pokud si tyto dvě věci dáme dohromady, dostaneme se k jádru věci.

Poškozený si totiž často k nehodě přivolá specializovanou firmu (např. zmíněnou Nehodovou službu), která provede kompletní servis při likvidaci následků nehody - od zdokumentování nehody, přes odtah a opravu vozidla po zapůjčení náhradního automobilu. Některé tyto služby může pojišťovna hradit v plné výši, některé jen částečně a jiné vůbec. Specializovaná firma potom dostane poslední šanci na poskytnutí služby svému klientovi (poškozenému), a sice vymáhání zbylé částky po viníkovi nehody.

O podobném tématu byl uveřejněn také článek na webu tn.cz (zde), kde jsou uveřejněny také stanoviska dvou pojišťoven (ČSOB a AXA). V těchto stanoviscích se pojišťovny více méně snaží uvést na pravou míru, proč někdy nedochází k vyplacení celé částky vynaložené na opravu a další služby v rámci odstraňování následků dopravní nehody. Zároveň se ohrazuje proti statistice nehodové služby, protože není zcela transparentní, z jakých údajů svoji statistiku vyvozuje.

Proč někdy pojišťovna nehradí všechny náklady?
Odpověď na tuto otázku je vcelku jednoduchá. Pojišťovny jsou povinny uhradit skutečnou škodu, což vlastně znamená uhrazení takových nákladů, které odpovídají průměrné ceně konkrétního úkonu nebo náhradního dílu na místním trhu. Pojišťovny se tak veskrze logicky brání proti strategii některých servisů a nehodových služeb nabízejících opravu a půjčení náhradního vozidla za přemrštěné ceny, neodpovídající skutečné tržní hodnotě. Tyto firmy podle pojišťoven hřeší na fakt, že klient spoléhá na pojišťovnu a nestará se, kolik co stojí.

Celý rozpor můžeme shrnout asi takto: Nehodová služba svaluje vinu za krácení pojistného na špatný výběr pojišťovny viníkem nehody. Pojišťovny naopak poukazují na nefér obchodní jednání nehodových služeb. Kde je pravda si zhodnoťte sami. Pravdou ale zůstává, že díky ponechání výběru servisu či nehodové služby jen na rozhodnutí poškozeného, se do podobné situace může dostat každý viník dopravní nehody.

Jak tomu předcházet?
Jednoznačný návod jak se vyhnout placení části škody ze svého bohužel neexistuje. Zde je několik rad, které by mohly pomoci:

- Komunikujte s poškozeným - pokud se nebudete zajímat o to, jak bude poškozený následky nehody řešit, můžete se potom velice divit.

- Vozte sebou kontakt na kvalitní nehodovou službu - pokuste se najít takovou nehodovou službu, která podobné praktiky neprovádí a po nehodě poškozenému tuto službu doporučte

- Pečlivě se informujte u pojišťovny - zjistěte co vše vaše pojišťovna proplácí a do jaké výše

- Raději se domluvte - pokud se bude blížit situace, kdy by pojišťovna celou částku neproplatila a poškozený bude na svém postupu trvat, pokuste se mu pomoci s jiným řešením, doporučte mu kvalitní a levný servis, pomozte najít levnější náhradní díl či autopůjčovnu.